KdyĹľ jsem šla na koncert, upĹ™ĂmnÄ› jsem nevÄ›dÄ›la, co pĹ™esnÄ› od toho ÄŤekat. Bylo mi Ĺ™eÄŤeno, Ĺľe tuhle dánskou alternativnĂ rockovou skupinu budu muset poslouchat vsedÄ› na svĂ©m mĂstÄ› a fotit mĹŻĹľu jenom z pĹ™edem urÄŤenĂ© zĂłny a ani na metr blĂĹľ, coĹľ pro mÄ› vĹľdycky znamená komplikace. JenomĹľe celĂ© mĂsto mi uĹľ venku naprosto vyrazilo dech - tenhle kulturák ve srovnánĂ s našĂmi kulturnĂmi domy ze socialistickĂ©ho obdobĂ s tĂm nemÄ›l absolutnÄ› nic spoleÄŤnĂ©ho. Koncerty jsou tu na dennĂm pořádku a varhany v pozadĂ nejspĂš dokazujĂ, Ĺľe akceptovanĂ˝ je kaĹľdĂ˝ žánr. MilĂ˝m pĹ™ekvapenĂm byl i rozjezd párty od Trentemøllera, kterĂ©ho jsme skoro ani nestihli, ale A Place For Bury Strangers, The Cramps, Joy Division (v remixu od The Raveonettes) hodnotim velmi pozitivnÄ›. NÄ›kterĂ© sklaby samotnĂ© skupiny znÄ›jĂ dost "trashy" a hlavnĂ zpÄ›vaÄŤka Sharin, která mi tak ÄŤasto pĹ™ipomĂná Nico z The Velvet Underground, je ÄŤasto slyšet aĹľ nÄ›kde v pozadĂ, ale i na tak ÄŤistĂ©m zvuku bylo všechno neuvěřitelnÄ› ÄŤistĂ©. Dokonce i video na iPhonu má naprosto geniálnĂ kvalitu. Pokud je ještÄ› neznáte, opravdu doporuÄŤuju - o jejĂch ĂşspÄ›chu svÄ›dÄŤĂ nejen to, Ĺľe celĂ˝ koncert byl nÄ›kolik dnĂ pĹ™ed tĂm vyprodanĂ˝, ale i jejich tour po Americe.