RECENZE
Filmová recenze: Mnichov
Steven Spielberg podruhé s válkou světů, tentokrát ale trochu jinak. Izrael versus Palestina aneb věčný konflikt, protože všichni chtějí DOMOV a na ničem jiném nezáleží.
Steve: "Jediná krev, která mě zajímá, je ta židovská!"
V roce 1972 se na Olympiádě v Mnichově stalo to, čeho se dnes bojí všichni pořadatelé podobně velkých událostí na celém světě. Teroristům se podařil zásah do černého (bohužel doslova), když unesli a zabili 11 izraelských atletů. To je smutný fakt. Zbytek už je fikce.
Respektive stát se to mohlo, jenomže to tvrdí jeden jediný člověk a oficiální zdroje ho označují za lháře. Pochopitelně, protože i kdyby to byla pravda, těžko by něco takového mohli přiznat (čtěte dál). Krátce po mnichovském atentátu se Izraelci naštvou a tajně sestaví neoficiální komando, které má zlikvidovat muže zodpovědné za jeho zorganizování.
Avner (Eric Bana), Steve (Daniel Craig), Carl (Ciarán Hinds), Robert (Mathieu Kassovitz) a Hans (Hanns Zischler) jsou vskutku různorodá bandička, jakmile se ale jednou rozjedou, svůj neoficiální úkol plní více než dobře. Jeden mrtvý "terorista" střídá druhého a Avnerovi lidé se nakonec sami ocitají na seznamu těch, co by spousta lidí ráda viděla zlikvidované.
Avner: "Už si nemůžeme dovolit být tak ohleduplní."
Robert: "Nevím, jestli jsme vůbec někdy byli ohleduplní."
A teď pozor. Spielberg má za sebou první film, kterým se nejenom přihlásil ke svému židovskému původu (to udělal už v Schindlerově seznamu). Mnichov je zároveň jeho komentářem k současné politické situaci. Ta vůbec není jednoduchá a pokud teď ani netušíte, o čem píšu, raději na to pro tuhle chvíli zase zapomeňte.
I když to Spielbergovi vyčítal kdekdo, Mnichov nenadržuje ani Izraelcům, ani Palestincům. Řekl bych, že režisérovi muselo být od začátku jasné, že jedním filmem nic nevyřeší, i když se jmenuje Steven Spielberg. A tak "jen" připomíná, že nic není černobílé a že nelze oponenta automaticky označit za teroristu, když se pro sebe snaží získat DOMOV.
Zároveň, a to je vůbec nejdůležitější, Spielberg prohlašuje, že zdaleka nejsmutnější na tom všem není to, jak moc si lidé navzájem dokáží ublížit. Ale už to, že se nedovedou rozumně domluvit a žít spolu nebo vedle sebe. Jako filmové drama funguje Mnichov do všech podrobností výborně.
Eric Bana dokonce projevil netušený herecký talent (v Troje mě vůbec nepřesvědčil, o to jsem byl překvapenější) a Daniel Craig najednou vypadá jako chlap, který má i přes blonďatý vlas pořádné koule na agenta 007. Jediným problémem Mnichova tak zůstává paradoxně ten, za který Spielberg rozhodně nemůže. Jeden malý vysvětlující titulek na začátku nestačí. Příliš mnoho lidí bude tenhle fiktivně laděný příspěvek k debatě brát jako hotovou věc.
P.S. Na druhou stranu, kdyby si vryli do paměti, že násilí na vyřešení byť jediného problému nestačí, nemusel by (to) být žádný problém.
Hodnocení: 90%
Munich
USA 2005, 164 minut
režie: Steven Spielberg
scénář: Tony Kushner a Eric Roth (podle knihy George Jonase)
hudba: John Williams
hrají: Eric Bana, Daniel Craig, Ciarán Hinds, Mathieu Kassovitz, Hans Zischler
www.munichmovie.com