RECENZE

 

Filmová recenze: Legendy z Dogtownu

Dnešní majitelé prestižních skateových značek byli v 70. letech jenom kluky, co sjížděli ulice na deskách s kolečky. Pak se zrodil moderní skateboarding.

 

Gabrielle: "Úplně jsi mě odkouřil."
Jay: "Cože? Chceš mě vykouřit?"
Gabrielle: "…Možná!"

Tony Alva, Stacy Peralta a Jay "Jay-Boy" Adams. Pro většinu mladých (ale dnes jsou už i starší) příznivců skatu něco jako trojice – otec, syn a duch svatý. V 70. letech totiž stáli u zrodu skateboardingu, jak ho známe dnes. Díky nim tento sport není pouhou cirkusovou atrakcí a akrobacií. Věděli jste třeba, že udělat na skateboardu stojku se kdysi považovalo za jeden z nejlepších triků? Adams, Peralta a Alva byli jednoduše ve správnou dobu na správném místě.

V 70. letech na kalifornskou Santa Monicu udeřila vlna sucha. Špinavé moře sice lákalo k surfování. Ale vzhledem k hierarchickému žebříčku surfařů (a tomu, že tihle tři stáli na jeho nejnižším stupínku), bylo pořád jednodušší popadnout skate a vyrazit do ulic. Díky horku byly navíc bazény vypuštěné a posloužily jako prazáklad pro pozdější u-rampu. A díky technickým pokrokům se při zběsilých jízdách jenom pořád nepadalo na prdel.

Film režisérky Catherine Hardwickové vznikal podle scénáře Stacyho Peralty a vypráví v podstatě stejný příběh jako Peraltovy dřívější celovečerní dokumenty Dogtown and Z-Boys a Riding Giants. Jako klasický celovečerák se pochopitelně nevyhne jisté dávce fikce a sentimentu. Díky bohu ale nejsou Legendy z Dogtownu žádným skejťáckým Beverly Hills (Hardwicková už ve Třináctce naznačila, že o tomhle její "mládežnické" filmy nejsou).

Tony (Victor Rasuk), Stacy (John Robinson) a Jay (Emile Hirsch) se stanou předními jezdci týmu Z-Boys, který založil majitel surfařského obchodu Skip (autenticky nevyšampónovaný a sympaticky zpustlý Heath Ledger). Přestože je styl Z-Boys očividně nejprogresivnější, na začátku mají jisté problémy především na soutěžích – nedělají ty stojky a tak. Postupně se ale stanou jasnou, nediskutovatelnou, špičkou, opěvovanou v časopisech.

Tak jak jdou jejich hvězdy nahoru se ovšem mění jejich vzájemné vztahy. Ambiciózní Alva jde za svým, Peralta začíná jezdit pro konkurenci. Z nevázaného ježdění pro radost je rázem tvrdý byznys. Smutný konec mnoha jiných dobrých začátků je v Legendách z Dogtownu i v samotném skateboardingu naštěstí jen neveselou mezihrou. Dnes se sice taky jezdí za veliké peníze, ale ne ve společnosti vycvičených skatujících psíků.

Což hezky symbolizuje konec, kdy se celá trojka sejde u někdejšího parťáka, smrtelně nemocného Sida (Michael Angarano). V bazénu, tak jako za starých časů. Z té, pořádně příjemné, nostalgie nevyhnutelně mrazí. Těžko říct, kolik si Legendy z Dogtownu najdou příznivců u nás, kde skatobarding zůstává "undergroundem". Pokud ale povzbudí aspoň pár třináctiletých kluků, aby pokračovali v tom, co dělají, splní úkol beze zbytku. A vy si na Legendy vzpomeňte za rok, až se vydáte okounět na Mystic Sk8 Cup.

Hodnocení: 80%

Recenze vznikla díky Village Cinemas.

Lord sof Dogtown
USA 2005, 107 minut
režie: Catherine Hardwicková
scénář: Stacy Peralta
hudba: Mark Mothersbaugh
hrají: John Robinson, Emile Hirsch, Victor Rasuk, Michael Angarano, Heath Ledger
www.sonypictures.com/movies/lordsofdogtown/index.html

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016