Report z festivalu Mysteryland 2010

Upřímně přiznávám, že když jsem před několika měsíci slyšel pojem “Mysteryland“, moc mi to neříkalo. Věděl jsem sice, že je to nějaký festival s taneční hudbou, a že je někde v okolí Amsterdamu a taky jsem si vzpomněl, že jsem na něj kdysi slyšel jen chválu. To bylo vše, a proto jsem do Holandska odlétal s velkým očekáváním. Dopředu jsem si projel na YouTube několik videí z minulého roku, která rozhodně slibovala výjimečný zážitek. Ale že bude až natolik ojedinělý, to jsem opravdu nečekal…



Už když jsme dorazili do Amsterdamu, čekalo nás první velké překvapení. Náš hotel se nacházel od letiště pouhou minutu chůze, a co víc, šlo o jeden z nejluxusnějších hotelů, které jsem ve svém životě navštívil. Na recepci nás překvapila pohledná dívka, která nám plynulou češtinou oznámila, že pochází z Vysočan, v Amsterdamu žije již několik let a zve nás Čechy na drink. Po ubytování v pokoji, kde měl vše na povel jeden malý ovladač, přišla na řadu akreditace spojená se seznamováním s pořadateli festivalu Mysteryland a dalšími osmi vybranými novináři z celé Evropy. Z tohoto setkání si každý odnesl tašku plnou nádherných festivalových dárků a hlavně i mnoho cenných informací a kontaktů.

Druhý den nás taxík zavezl mezi prvních tisíc návštěvníků až téměř k samému VIP vchodu, kde jsme dostali několik pásek kolem ruky, žetony na dostatečné množství jídla a pití a několik instrukcí. U vchodu jsme si všimli stovek odložených kol, na kterých lidé na festival přijeli. Ano, je to sice netradiční způsob, ale na druhou stranu kola jsou v Holandsku něčím takovým jako u nás pivo. Než začala volná zábava, čekala nás společná snídaně v prostorách festivalu, kam se jen málo z návštěvníků dostalo. Šlo o speciální stan, kde snídala většina účinkujících, jejich manažéři a všichni, kteří se starali o background celého festivalu. I když se mezi námi pohybovaly i velké hvězdy, jídelníček byl pro všechny stejný - bio pečivo, bio máslo, bio banány, bio džus a na stolech hromada bio marmelád, burského másla a čokoládového krému. Bylo velmi vtipné pozorovat, jak umělci, kteří jen pár hodin poté dostávali tisíce lidí do varu během svého vystoupení, bojují s recyklovaným dřevěným příborem a nevěřícně pozorují okolí.

Co mě na festivalu nejvíc potěšilo, byl začátek v pravé poledne, kdy se po areálu, který se rozkládal na několika kilometrech, procházelo jen pár tisícovek prvních nadšenců. Nejen, že nikde nebyly fronty, ale člověk se mohl u všech pódií pohybovat velmi pohodlně a přitom už mu hráli i celkem známí DJs. Brzy odpoledne totiž na různých místech vystoupil například Max Vangeli, Dimitri Vegas, Housemeister nebo Avicii. Dle domluvy se poslední jmenovaný po svém vystoupení okamžitě ozval na můj mobil a domluvený rozhovor pro Techno.cz jsme tak provedli na břehu krásného jezírka, kde jsme i v naprostém klidu popíjeli pivo a polemizovali mimo jiné i o tom, kde jsou nejhezčí ženský.

Kolem čtvrté hodiny se celý areál začal nebezpečně zaplňovat, nejdříve bylo narváno pod Q-Dance Stage, kde se hrál převážně hardstyle. To jen potvrzuje, že tento hudební styl prostě stále letí a s troškou alkoholu je asi nejlepších hudebním stylem, při kterém se tancechtiví vyblbnou a upustí páru. Ve stejnou dobu bylo obdobně plno i pod hlavní Openair Stage, kde už všichni netrpělivě očekávali hvězdy typu Dirty South, 2 Many DJs a především Axwella, kterému patřil na tomto nejhezčím pódiu závěr s doprovodným megalomanským ohňostrojem.

Aby člověk zvládl stíhat v tomto areálu všechna pódia, všechny DJe a projekty, muselo by nás tam být alespoň deset. My jsme si však vybrali pódium s jednoznačným názvem “Tiësto Kaleidoscope World Tour“ a tam jsme na velkou část odpoledne zakotvili. Nejen, že s ní sousedil obrovský prostor plný trávy, který jsme spolu s ostatními využili jako odpočívadlo a místo na slunění, ale hlavně proto, že nás čekalo vystoupení Fedde Le Granda. Ten opět dokázal, že patří mezi naprostou DJ špičku a jeho setík, který byl plný výtečných mash-upů, bootlegů a též exkluzivních remixů, patřil k tomu nejlepšímu, co celý festival nabídl. Když následně začal hrát Tiësto, rozhodli jsme se celý areál projít a zkontrolovat. Ale bohužel celých sedmdesát tisíc lidí, zácpy, fronty na záchodcích a první přiopilí nám tento záměr tak trochu zmařili.

Vzali jsme tedy zavděk procházkou klidnější části festivalu, kde lidé tančili na malých pódiích, bosí na písku v chill-outu, popíjeli mojito, meditovali při józe nebo hráli jednu z mnoha vtipných her, které doplňovalo vystoupení DJs. Následně jsme se přesunuli k pódiu Dirty Dutch, kde naprosto zazářil Afrojack, nový objev letošního roku, rapper Tinie Tempah a nakonec i výtečný DJ Chuckie, který se opět představil se svými sluchátky s diamanty. Odtud to bylo jen malý kousek k hlavnímu pódiu, kde již nebylo ani k hnutí a tisíce rozjařených lidí tančily do výtečného setu Axwella. Ten stihl představit svoje nejslavnější tracky, remixy a celý set zakončil aktuální peckou “One“ jeho domovského projektu Swedish House Mafia. Během tohoto tracku bylo možné vychutnat úžasné pyrotechnické a světelné efekty, které byly propracovány do posledního detailu. Následný ohňostroj, který bylo vidět i na desítky kilometrů, celý festival zakončil.

Osobně musím říct, že jsem viděl po světě již mnoho různých festivalů, ale ještě nikdy jsem nezažil tak profesionální organizaci, ohleduplné návštěvníky, důkladnou kontrolu při vchodu a hlavně tak našlápnutý line-up. Při dvaadvaceti pódiích a skoro dvě stě padesáti vystupujících organizace určitě nebyla lehkou úlohou, ale pořadatelé vše zvládli na jedničku s hvězdičkou. Proto na otázku, kterou jsem v noci v podobě SMS od pořadatelů dostal a zněla “Jerry, see you next year???“ už nyní s naprostou jistotou odpovídám “No tak to si piš, že ano!!!“