REPORT
Datum: 17.07.2008
Napsal: štěpánka
Čtenářský report od Štěpánky
"Lepšà to uĹľ snad bĂ˝t nemĹŻĹľe", Ĺ™Ăkali jsme si. SedÄ›li jsme v trávÄ› u hlavnĂ stage a uĹľĂvali jsme si skvÄ›lĂ©ho poÄŤasĂ spolu s rytmickĂ˝m setem Smoking Jo. To jsme se ale dost spletli.
Vyjeli jsme uĹľ v pátek, abychom se vyhnuli ĂşnavÄ› z cesty a vĹŻbec stresu okolo, prostÄ› aby to byl vĂ˝let se všĂm všudy. Ubytovali jsme se v penzionu v BĹ™eclavi a vyrazili obhlĂ©dnout mĂsto konánĂ. Warm up uĹľ se tam pomalu rozjĂĹľdÄ›l a odpoÄŤinek v trávÄ› za zvuÄŤnĂ˝ch tĂłnĹŻ Dj Ibe nebyl vĹŻbec špatnĂ˝. Z areálu toho moc k vidÄ›nĂ nebylo, protoĹľe fungovala jen jedna stage a do zbytku nebyl vstup povolen.
DruhĂ˝ den jsme si zpĹ™Ăjemnili prohlĂdkou LednickĂ©ho areálu, a protoĹľe poÄŤasĂ opravdu přálo, i osvěženĂm v nedalekĂ©m rybnĂku. UĹľ nic nebránilo vyrazit na BĹ™eclavskĂ© letištÄ›.

PĹ™ivĂtalo nás vĂ˝bornĂ© prostĹ™edĂ. Auta neustále pĹ™ijĂĹľdÄ›la a areál se zaÄŤĂnal pomalu plnit. Po vstupu jsme si hned naplnili kapsy nabĂzenĂ˝mi letáčky a dostali jsme chlazenou kolu, která pĹ™išla samozĹ™ejmÄ› vhod. ZvláštÄ› kdyĹľ jsme auto nechali zaparkovanĂ© asi 1 km od mĂsta konánĂ. U vstupu jsem si hned odloĹľila do šatny tašku a naprosto nepotĹ™ebnĂ© svršky, coĹľ sem urÄŤitÄ› nebyla sama, protoĹľe vÄ›tšinÄ› návštÄ›vnĂkĹŻ vÄ›c jako triÄŤko moc neĹ™Ăkala. HodnÄ› nás pĹ™ekvapilo, Ĺľe jsme areál prošli za chvilku. ÄŚekali jsme mnohem vÄ›tšà plochu pro tolik lidĂ, co mÄ›lo dorazit. Ale za chvĂli jsme to naopak pocĂtili jako velkou vĂ˝hodu. Všude jsme byli hned a bolest nohou byla v nedohlednu.
V areálu to Ĺľilo. Nejen Ĺľe kaĹľdá stage byla uĹľ v plnĂ©m proudu, ale doÄŤkali jsme se i spousty rozptĂ˝lenĂ. Z jednĂ© strany nás zaÄŤaly obskakovat ĹľlutĂ© letušky, kterĂ© uĹľ snad kratšà suknÄ› ani mĂt nemohly, kolem kaĹľdou chvĂli prosvištÄ›li nadšenci na skákacĂch botách a cigára, která jsem zaÄŤala postrádat, mi na ÄŤtyĹ™kolce pĹ™ivezli pĹ™Ămo pod nos. Nemohli jsme si nevšimnout velkĂ©ho ÄŤervenĂ©ho stanu, kde se prvnĂ zájemci pĹ™evlĂ©kali do rádoby neprĹŻstĹ™elnĂ˝ch kombinĂ©z na paintball. Ani fanoušci volleyballu nepĹ™išli zkrátka a zaujali svĂ© pozice na nafukovacĂm hĹ™išti Ice Tea. Kdo chtÄ›l okolĂ vidÄ›t trochu z výšky, vyzkoušel svĂ© umÄ›nĂ na trampolĂnÄ› a ten, kdo si chtÄ›l uĹľĂt trochu tĂ© vĂ˝tvarnĂ© chvilky – u Adidasu rádi pĹ™ijĂmali vaše návrhy. Nakoukli jsme ke všem stageĂm, kde povÄ›tšinou paĹ™ilo jen pár lidĂ.
Uvelebili jsme se u Global Stage a koupili pivka, která v nás na pálĂcĂm slunĂÄŤku zanechala veselou náladu. Roman Rai zpĹ™ĂjemĹoval náladu svĂ˝m setem. Skupinu lidĂ dokázal zvednout ze zemÄ› a okolĂ se zaÄŤĂnalo pomalu vlnit. Nedoposlechli jsme ho aĹľ do konce, ale pĹ™emĂstili jsme se k druhĂ©mu podiu Adidas live. Booka Shade byli prvnĂm vystupujĂcĂm z tÄ›ch, kvĹŻli kterĂ˝m jsme pĹ™ijeli. Mandarine Girl to rozjela parádnÄ›. Nikdo nezĹŻstával stát s rukama v kapsách, a Ĺľe se hlouÄŤek lidĂ pořádnÄ› rozšĂĹ™il. RozlouÄŤili se hitem Body Language. Byli jsme na vrcholu blaha. To nám trochu zkazila zastávka na Toi-toi, i kdyĹľ jsme se utěšovali slovy – bude hĹŻĹ™. A bylo hned v zápÄ›tĂ, kdyĹľ jsme se po celĂ©m areálu nedoÄŤkali tekoucĂ vody.
Nakoukli jsme takĂ© k ostatnĂm pĂłdiĂm, kde všude hrála vesmÄ›s podobná hudba. Nakonec jsme se vrátili k hlavnĂmu podiu, kde právÄ› Smoking Jo stĹ™Ădala Orbitha. Nasadila stejnÄ› pohodovĂ© tempo, jako jejĂ pĹ™edchĹŻdci. Pohupovali jsme se do rytmu a, i kdyĹľ jsme od nĂ ÄŤekali vĂc, nebyli jsme nespokojeni.

Po osmĂ© hodinÄ› se zaÄŤal v dálce nad lesy tvoĹ™it hrozivÄ› modrĂ˝ náznak deštÄ›. VĹŻbec by nevadilo, kdyby sprchlo, Ĺ™Ăkali jsme si. Beztak jsme nohy pod nánosem prachu skoro nevidÄ›li. To jsme se ale dost spletli. BÄ›hem pĹŻl hodiny se na nebi vytvoĹ™ila "lajna", která dÄ›lila bĂlĂ© mraky od tmavĂ˝ch. A tahle lajna se nebezpeÄŤnÄ› pĹ™ibliĹľovala. Sledovali jsme ji dobrĂ˝ch 20 minut a vÄ›dÄ›li, Ĺľe to nebude žádná malá sprcha. PĹ™itom se na Adidas stagei Monkey Business neohroĹľenÄ› pĹ™ipravovali na svĂ© vystoupenĂ. Na podium sice nebylo vidÄ›t, ale zkoušku mikrofonu slyšet bylo. I na Global stage SĂ©bastien LĂ©ger nepĹ™estával mĂchat svoje pecky, ÄŤemuĹľ jsme se dost divili. KdyĹľ uĹľ se mraky pĹ™iblĂĹľili pĹ™Ămo nad nás a zaÄŤal se zvedat vĂtr, pĹ™emýšleli jsme, kde najdeme nejlepšà úkryt. NejblĂĹľe byl Techno stan, tak jsme zapadli do nÄ›ho. JenomĹľe to samozĹ™ejmÄ› nebyl jenom náš nápad. Potom, co nás dav lidĂ zaÄŤal nemilosrdnÄ› maÄŤkat vĂc a vĂc dovnitĹ™, zachvátila nás vlna klaustrofobie a pĹ™edstavy ušlapanĂ˝ch jedincĹŻ. Vyrazili jsme zpÄ›t ven, kde uĹľ to pÄ›knÄ› fiÄŤelo. Stánky drĹľela jen pevná vĹŻle jejich majitelĹŻ, záchodky se sesypaly jako domino. ZalĂtli jsme do menšĂho stanu, kde se tĂsnilo asi 40 lidĂ. DrĹľeli jsme dĹ™evÄ›nĂ© kĹŻly, na kterĂ˝ch byl stan pĹ™ipevnÄ›n. ChvĂlemi bylo namále, Ĺľe snad poletĂme všichni. Ale pĹ™eĹľili jsme. AtmosfĂ©ra byla pořád skvÄ›lá. Dostali jsme pitĂ zadarmo, pokecali a zasmáli se. Obdivovali jsme skvÄ›lĂ© efekty tohoto festivalu v podobÄ› bleskĹŻ po celĂ© obloze. Jak jsme pochopili podle valĂcĂho se davu, v techno stanu se zĹŻstat nesmÄ›lo. Taky se nebylo ÄŤemu divit, kdyby se konstrukce zĹ™Ătila, byl by to nemalĂ˝ průšvih. Foukat pĹ™estalo asi po 20 minutách. Po hodinÄ› uĹľ jsme si přáli, aby pĹ™estalo pršet.
SpoustÄ› lidĂ ale déšť evidentnÄ› nevadil. NÄ›kteřà byli pĹ™ipraveni (deštnĂky a pláštÄ›nky), jinĂ zas vyuĹľili reklamnĂch plachet na jinĂ© festivaly, kterĂ© pro partu 10 lidĂ na pĹ™emĂstÄ›nĂ bohatÄ› staÄŤily, ani stĹŻl nad hlavou nebyl vĂ˝jimkou, ale poÄŤetná skupina našla svĹŻj Ăşkryt v autech. Po ustánĂ vÄ›tru se po chvĂli znovu rozeznÄ›l Intel Techno stan a i v Red Zone to zaÄŤalo vĹ™Ăt. My však svĹŻj Ăşkryt opustili aĹľ kolem 22:30. VÄ›tšinou bylo pořád vše na svĂ©m mĂstÄ› a to nás uklidnilo. Do Red Zone jsme se nemohli dostat a tak jsme ÄŤekánĂ po chvĂli vzdali. Dalšà mĂsto, kterĂ© jsme zkontrolovali, byla šatna. PĹ™edstava valĂcĂho se davu, kterĂ˝ se chce schovat pĹ™ed deštÄ›m, mÄ› dÄ›sila. Ale šatnáři vše vyĹ™ešili. Ĺ atnu pĹ™esunuli do rohu stanu a vyhovÄ›li tak všem.
S nedoÄŤkavostĂ jsme mĂĹ™ili k hlavnĂ stage. PĹ™estalo pršet, tak kde to vázne? NechtÄ›li jsme slyšet vlastnĂm ušĂm, kdyĹľ nám nÄ›jakĂ˝ dobrodinec oznámil, Ĺľe pĂłdia uĹľ si nezahrajĂ. KdyĹľ jsme pĹ™išli blĂĹľe ke Globalu, vidÄ›li jsme, jak z jednĂ© z mašinek (jestli to byl mix, nebo CD pĹ™ehrávaÄŤ nebo co, to vám nepovĂm) teÄŤe voda. Znejistili jsme. Pak kdosi na podiu nevydrĹľel mlÄŤet na neustále dotazy a oznámil, Ĺľe je všechna technika zniÄŤená, Ĺľe tady se hrát uĹľ nebude. Byli jsme jak opaĹ™enĂ. KvĹŻli tÄ›m, co mÄ›li vystupovat na hlavnĂch podiĂch, jsme pĹ™ece tu! Co naplat, Ĺľe VIP stan se rázem stal stanem veĹ™ejnĂ˝m, Ĺľe ze Seat Ibiza kopule byla dalšà stage. Courali jsme se po areálu, ale naše nohy nás pořád vedly pĹ™ed Global Stage. Asi jsme ÄŤekali zázrak, Ĺľe se pĹ™ece jen bude nÄ›co dĂt, Ĺľe pĹ™ece museli bouĹ™ku ÄŤekat a techniku schovali, nebo majĂ náhradnĂ. Nebyli jsme sami. PĹ™ed podiem pořád postávali hlouÄŤky lidĂ a nechtÄ›li tomu věřit stejnÄ› jako my.

NeĹ™Ăkám, Ĺľe se nedalo jinde bavit. Na ostatnĂch stage to vĹ™elo. Ale všude bylo tak narváno. Do Intel Techno stanu se nedalo vĹŻbec dostat, lidi paĹ™ili i venku pĹ™ed nĂm. A tak to bylo všude. Kdybychom mÄ›li náladu, urÄŤitÄ› bychom se dovnitĹ™ procpali, ale to jsme nemÄ›li. NavĂc jsme dostali hlad. Museli jsme vzĂt za vdÄ›k bagetou, protoĹľe u jedinĂ˝ch dvou stánkĹŻ s klobásami a něčĂm k snÄ›dku byla neskuteÄŤná fronta. KdyĹľ tedy nepoÄŤĂtám stánek s pernĂkem a sladkostmi, ze kterĂ©ho po vÄ›trnĂ© smršti zbyla jen pĹŻlka.
ChtÄ›li jsme se ještÄ› pokusit, zda bychom nemohli dostat část vstupnĂ©ho nazpÄ›t. Proto jsme pĹ™ispÄ›chali k okĂ©nku s prodejem vstupenek. Potom, co jsme vyslechli rozhovor mezi anglicky mluvĂcĂ skupinkou a sleÄŤnou v oknÄ›, bylo nám jasnĂ©, Ĺľe s tĂmto návrhem neuspÄ›jeme. Nakonec jsme mohli bĂ˝t rádi, Ĺľe jsme jen 200 km od domova. Taky jsme pĹ™emýšleli, zda lidem, kteřà neustále pĹ™ijĂĹľdÄ›li a kupovali si vstupenky, nÄ›kdo Ĺ™ekl, Ĺľe dvÄ› hlavnĂ podia nefungujĂ. Snad ano, uklidĹovali jsme se.
Kolem 1 hod ráno jsme se rozhodli jet domĹŻ. ZklamánĂ bylo silnÄ›jšĂ, neĹľ touha pokraÄŤovat. Ani teÄŹ se neubránĂme otázkám. To tu bouĹ™ku nevidÄ›li? ProÄŤ pořád hráli? NevÄ›dÄ›li o nĂ z pĹ™edpovÄ›di? ProÄŤ stage nezabezpeÄŤili? ProÄŤ nemÄ›li pĹ™ipravenou náhradnĂ techniku? ProÄŤ Sasha s Digweedem nevystoupili na jinĂ© stage? A byli tam vĹŻbec? A co samotnĂ© jmĂ©no Creamfields? Otázek máme spoustu. A doufám, Ĺľe mi na nÄ› nÄ›kdo odpovĂ nebo se aspoĹ nÄ›kdo vyjádĹ™Ă.
Nechci hanÄ›t poĹ™adatele a hádat se, jestli to mohli zvládnout lĂ©pe, nebo ne. Jsem jenom malĂ˝ pán a nemĹŻĹľu kritizovat to, ÄŤemu nerozumĂm. Tohle všechno byly a jsou jenom moje pocity.
MÄ›l to bĂ˝t nejlepšà festival roku, ale pro nás to bylo po dlouhĂ© dobÄ› nejvÄ›tšà zklamánĂ.